Vyhledávání

Konečně jsme se dočkali a Mikuláš byl náš


6. prosinec, den, na který čekají hlavně malé děti. Protože jsme dospěli do věku, kdy budeme odcházet ze základní školy na školu střední, tak jsme jako každý rok byli jako deváťáci osloveni a pověřeni úkolem s tradicí – udělat pro školu Mikulášskou nadílku.

Letos se sponzoringu sladkostí ujal tradičně Spolek rodičů, který dodal kornouty s želatinovými bonbony. Paní zástupkyně nám připravila kornouty na počet žáků ve třídách a my se mezitím sešli už o půl 7 ráno, abychom se na tento den připravili. 2 skupinky, vždy ve složení Mikuláš, 2 andělé a 2 čerti si rozdělily školu na třídy A a B a úderem zvonění v 8 hodin se vydali po škole nadělovat.

Největší obavy byly z 1. a 2. tříd, kde jsou děti opravdu malé, a bylo vidět, jak z čertů mají strach, i když je paní učitelky bránily a chválily, jak moc byly děti hodné. Děti zazpívaly písničku, mnohdy jsme slyšeli i básničku navíc a potom se rozdělovaly sladkosti, protože Mikuláš uznal, že si to děti zaslouží. Čím více se postupovalo do vyšších tříd na 2. stupni, tím menší byla ochota spolupracovat s Mikulášem, a tak museli zasáhnout čerti a pohrozit – tu zařinčením řetězy, tu pomalováním na obličej. Musíme uznat, že se nakonec Mikulášská nadílka vydařila a čerti si nakonec nikoho nemuseli odnést do pekla :-) Možná příští rok!!! :-)

http://kosmonauti13.rajce.idnes.cz/Mikulas_2017/ 


 

Exkurze deváťáků na střední škole


V úterý 21. 11. 2017  jsme se vydali do Hrabůvky na exkurzi ve Vítkovické střední průmyslové škole. 

Byli jsme usazeni do zasedací místnosti, kde nás zástupci Vítkovic seznámili se svou prací. V prvním videu jsme viděli, jak se vyrábí součástky pro velké stroje a zařízení (lodě, mosty, zdravotní technika). Dozvěděli se něco o historii Vítkovic od založení arcivévodou Rudolfem roku 1828 až po současnost pod vedením pana Světlíka. Vítkovice se podílely na výstavbě O2 haly v Praze, hangáru v Mošnově, kde se opravují Boeingy,  mostů v Bratislavě a Ústí nad Labem, hřídelí do větrných elektráren, komponentů do ropného průmyslu, IT Solution vyrábí softwary pro letiště Václava Havla v Praze. Heavy Machinery vyrobilo nejtěžší odlitek do USA, který vážil 330 tun (tj. hmotnost asi 300 oktávek). Poslední video nás seznámilo s Dolní oblastí Vítkovic, s vizualizací  jeho další výstavby.  

Následně nás místní paní učitelka seznámila se střední školou samotnou a jejími obory. Je to první soukromá firemní škola zaměřená na technické obory založená v roce 2008. Má 950 studentů a 17 studijních oborů, účebních i těch maturitních. Je to jedna z největších středních škol ve střední Evropě. 

Další prohlídky už byly praktického charakteru, protože jsme navštívili dílny soustružníků, mechaniků, automechaniků, elektrikářů, obráběčů kovů, nástrojářů. Asi nejvíce nás zaujaly dílny modelářů a truhlářů, kde jsme si mohli porhlédnout výsledky jejich práce – stoličky, šachovnice, truhlíky apod. 

Exkurze byla dlouhá a nabitá informacemi. Třeba někomu z nás pomůže najít další profesní směr a třeba se tam za rok potkáme už jako se studenti střední školy. 

 

Žáci 9. třídy 


 

Svět kolem nás - Vietnam


Ve čtvrtek 9. 11. 2017 jsme se zúčastnili besedy v kině Luna, kterou pořádá společnost Svět kolem nás z Olomouce. Téma: Vietnam – brána do Indočíny.
Nejprve to sice vypadalo, že to bude nuda, protože se budeme dívat na film, ale záběry byly komentovány z hlediska zeměpisu (rozloha, počet obyvatel ve srovnání s ČR, vlajka),  chemie (vzorce krápníků a jak vznikají),  přírodopisu (jací živočichové tam žijí – strašilky, pakobylky, buvoli, opice, a jak se pěstuje rýže a zelený čaj), dějepisu (jak Vietnam vznikl, válka ve Vietnamu), kontrast života lidí ve velkých městech a na horách apod.

Co nás nejvíce zaujalo:

  • -        jedí psy (je to ale jedno z nejdražších mas, takže to je prý jen lákadlo na turisty)
  • -        nádherná příroda a nejnověji objevená jeskyně
  • -        příjemné teplo po celý rok – vystačili bychom si jen s krátkými kalhotami
  • -        nízké ceny (ale musíte smlouvat)
  • -        ruční výroba (koberce, tašky na střechy)

Příští díl bude o Kubě, ale škoda, že už budeme na střední škole, jinak bychom se zase rádi zúčastnili.

 

Žáci 9. třídy


 

Deváťáci opět zahájili sezónu divadelních představení


Ve středu 18. 10. 2017 se naše třída vydala do Divadla loutek - poprvé na alternativní scénu - na představení  OSKAR A RŮŽOVÁ PANÍ.

Desetiletý Oskar leží v nemocnici s leukémií, nepomohla ani operace, ani chemoterapie, a zbývá mu posledních 12 dnů života. Ale on vnímá svou realitu bez sentimentality, která je vlastní dospělým. Hněvá se na své rodiče, kteří s ním jednají najednou úplně jinak, skoro jako by už nebyl na tomto světě. On je, ještě žije! A má spoustu otázek, na které zatím nedostal odpovědi. Jeho největší přítelkyní je „Růžová paní“ – ošetřovatelka, které říká babi Růženka. Ona mu radí, aby otázky pokládal přímo Nejvyššímu. Oskar tedy píše dopisy Bohu a prožije svůj poslední čas s vědomím smyslu svého krátkého, ale naplněného života. Babi mu řekne, že odteď pro něj 1 den života bude jako 10 let. Rázem prožije pubertu s dalšími nemocnými: Einsteinem (chlapcem s velkou hlavou), Uzenáčem (chlapcem s popáleným tělem) a Popcornem (chlapcem, který trpí obezitou), první zamilovanost s Blue Peggy (dívkou s nemocným srdcem) z vedlejšího pokoje, dospělost a bolestné stáří.

 

- Líbilo se mi to, že z pochmurného děje udělali celkem vtipné představení. Třeba hned začátek, kdy hlavní hrdina píše dopis Bohu: "Milý Bože, včera jsem podpálil, psa, kočku, dům..."

- Hrály pouze dvě postavy, což mě dost nebralo, chtělo by to i více kulis.

- Bavilo mě to, ale konec moc krutý, až mi ukápla slza.

- Divadlo se mi líbilo, ale vadilo mi, že tam nebylo jeviště, hráli hned před námi. A zapamatovala jsem si frázi a konci dopisu - P.S. To už pak s hlavním hrdinou říkalo skoro celé hlediště.

- Představení bylo pěkné, trochu depresivní, což není jednou za čas na škodu.

- Divadlo vhodné k zamyšlení. Vtipné pojmenování postižení. Smutný konec - život je moc krátký na to, abychom dělali blbosti.

 

IX. třída


 

Devátá třída u soudu


Kdokoli si přečte titulek, asi řekne, co ty děti udělaly, že je všechny předvolali k soudu? Pravda je jiná. Měli jsme zajištěnou exkurzi – zúčastnili jsme se přímo soudního jednání u Okresního soudu v Ostravě – Porubě. 

Bylo to pro nás velmi poučné a zajímavé, protože jsme mohli vidět průběh dokonce hned dvou soudních jednání. První bylo ublížení na zdraví a druhé krádež. To druhé pro nás bylo zajímavější, jelikož odsouzený byl přivezen přímo z vazební věznice dvěma strážnými. Byl to pán, který ve svých 57 letech strávil většinu života (37 let) ve věznicích. I my jsme poznali, že panu předsedovi senátu, Mgr. Lukáši Delongovi, lhal od samého začátku. Pan soudce byl příjemný, spravedlivý, profesionální. I když používal slova, kterým jsme mnohdy nerozuměli, samotné pozorování toho, jak to u soudu chodí, nás moc bavilo. Jenom škoda, že jsme tam nemohli být ještě déle – to by se hlavně líbilo paní učitelce, protože v soudní síni nesměl nikdo mluvit a hlavně používat mobilní telefony :-) .

A na závěr postřeh jedné žákyně: "Nikdy nebudu krást, zabíjet, nic. Moc se mi to líbilo, asi budu soudkyně."

žáci IX. třídy


 

 

Základy administrativy v retro stylu


Jedna z posledních hodin učení se psaní na klávesnici všemi deseti. Tak dlouho jsme přemlouvali paní učitelku, až nás vzala do skladu a my si do učebny přinesli klasické psací stroje, abychom si vyzkoušeli, jak se kdysi nedávno ještě psalo.

 

První věc - jak se tam dává papír? Co když udělám chybu, jak to mohu smazat?  Proč mi nejde psát tak lehce jako na počítači? Kde mám začátek papíru? A spousta dalších otázek se nám hnala hlavou.

Některým se dařilo, jiní zjistili, že musí vyvinout při stisku větší sílu, a tak ani text nedopsali do konce a vrátili se k počítačové klávesnici.

Byli jsme ale rádi, že jsme si to mohli vyzkoušet, protože dnes už málokdo má doma klasický psací stroj.

 

Žáci administrativy z 8. třídy

http://kosmonauti13.rajce.idnes.cz/Zaklady_administrativy_v_retro_stylu/ 


 

 

Jak jsme sportovně slavili Den dětí


1.červen jsme jako v loňském roce strávili na školní zahradě, kde pro nás deváťáci připravili 9 stanovišť, na kterých jsme si vyzkoušeli svoje dovednosti různého charakteru – hod balónků do košů, běh, slalom se zavázanýma nohama i rukama, zdolání laťky spodem, nabrání pingpongového míčku v lavoru s lžičkou v puse, naplnění skleničky vodou s octem a solí přes slánku, hod pneumatikou, střela na branku florbalovou hokejkou, přeskok snožmo přes lavičku. 

Nejprve se někomu nechtělo, ale pak nám zdravé soupeření nedalo a s vervou jsme se pustili do sportování. Někdo to bojkotoval a nechtěl soutěžit a ani to zkusit, někdo přišel naschvál v žabkách, aby nemusel cvičit, ale byli i tací, kteří si nakonec své výkony chtěli vylepšit a svůj výkon opakovali. I paní učitelka si některé disciplíny vyzkoušela – zvládla běh, laťku, hod míčky do košů a střely na branku.

Než došlo k samotnému vyhlášení výsledků, stihli jsme si odskočit na zaslouženou odměnu – zmrzlinu nebo ledovou tříšť. To nás nádherně osvěžilo, protože i letos nám přálo počasí a svítilo celou dobu sluníčko.

Jelikož jsme soupeřili pouze mezi sebou ve třídě, zvítězila naše třída takto:

děvčata – Natka Kretková, Katka K. a Žaneta

chlapci – Steven, Radim, Matěj Třepla

Sporu 3x ZDAR, ZDAR, ZDAR a za rok možná opět.

Žáci 8. třídy

http://kosmonauti13.rajce.idnes.cz/nastenka/ 


 

 

8. třída na výletě


Náš výlet se konal ve středu 24. 5. 2017 a jeli jsme vlakem společnosti Regio Jet do Prahy v 7 hodin z nádraží Ostrava – Svinov. 

Po zkušenostech z minulých let, kdy jsme vždycky zmokli, jsme měli strach i tentokrát, protože od rána pršelo a pršelo. Ale v Praze nás už čekalo jen slunce a maximálně vítr.

Z nádraží jsme šli na Staroměstské náměstí, kde  jsme v 11 hodin stihli s dalšími zahraničními turisty zhlédnout orloj a došli na náplavku na Vltavě. V 11,30h. jsme měli zajištěnou hodinovou plavbu lodí. 

Od řeky jsme šli přes Karlův most na Pražský hrad, kde jsme navštívili chrám sv. Víta, Vladislavský sál i Zlatou uličku. 

Další částí naší cesty byly 3 zastávky metrem ze stanice Hradčanská do stanice Muzeum, kde jsme nemohli vynechat sochu sv. Václava na Václavském náměstí. Poté jsme došli na Hlavní nádraží a vlakem v 17,44 h. jsme odjeli po 10km chůze Prahou (Toník měl krokoměr) domů. Ve 21 hodin jsme se na svinovském nádraží rozešli.

Výlet se nám líbil, počasí vyšlo, i při cestě vlakem byla sranda. Jen pan průvodce nás hnal Prahou docela svižným tempem, takže mnozí se krásu Prahy nestihli pokochat :-) a výlet by si klidně zopakovali znovu.

Žáci 8. třídy

http://kosmonauti13.rajce.idnes.cz/8._trida_Vylet_do_Prahy_2017/ 


 

 

Děják z rychlíku


Téměř hned po vánočních prázdninách jsme měli možnost vidět další z divadelních představení v Divadle loutek. Nejhorší ze všeho byla zima a sníh, které nás cestou čekaly. Ale představení - NASTUPOVAT! Děják z rychlíku, nakonec mnohé pobavil.

Paní uvaděčky nás posadily  do třech prvních řad. Někdo protestoval, že nic neuvidí, někdo byl nadšený, že bude mít vše „z první ruky“. A to myslíme doslova, protože kouřové efekty, které byly občas součástí představení, nás zasáhly hned jako první.

Na jevišti se vystřídala spousta herců, kteří stíhali měnit převleky tak rychle, že jsme to ani mnozí nechápali. Spojení dějepisu s jízdou vlekem bylo pro mnohé zajímavé. Byla řečena spousta železničních vtipů: 

ČD – čekám dlouho

Máte jízdenku?   Ne, podle jízdního řádu už mám být 2 hodiny doma.

Mohl byste mi říct, kdy bude zastávka Polanka nad Odrou?   Sledujte mě a vystupte 2 zastávky přede mnou.

Konečná, vystupovat!       Pro Vás jedině soudružka Konečná.

Představení bylo fajn. Někteří herci hráli opravdu dobře, obzvlášť nejstarší herečka na jevišti. A neustále posílala vzdušné polibky do publika :-). Po jevišti jezdily vláčky, ve vzduchu létala letadla, viděli jsme historii od vzniku první železnice 1829, přes vynálezy pana Pernera, obě světové války,  až do roku 2003, kdy vyjelo první Pendolino.

Žáci 8. třídy


 

Společné Vánoce našich osmáků


Letošní rok jsme poprvé strávili společně jako dvě bývalé třídy. Bohužel, epidemie nemocí dostala i některé naše spolužáky, takže Ivo, Toník, Martin N., Petr, Adam, Jonáš a Ondra s námi nemohli být. 

Nejprve jsme si zazpívali koledu, paní učitelka nedala jinak Vybrali jsme Vánoce, Vánoce, přicházejí. Vyfotili jsme se. Pak jsme si rozdali dárečky - bohužel, ne všichni se zapojili. Paní učitelka nás potom fotila s našimi dárečky. Některé byly velmi originální. 

Nakonec jsme zavzpomínali nad našimi fotkami z dávných let. 

Popřáli si krásné Vánoce a šťastný nový rok.

 

Žáci 8. třídy

http://kosmonauti13.rajce.idnes.cz/Spolecne_Vanoce_nasich_osmaku_2016/ 


 




© 2012 Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace | Webdesign: Lukáš Stankovič.